Návrh opatření obecné povahy

Výjimka ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha bobra evropského

Brno 31.10.2011

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Odbor životního prostředí
Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno

Č. j.: JMK 153849/2011
Sp. zn.: S – JMK 111674/2011/OŽP/Bl
Vyřizuje/linka Mgr. Bláha/1538

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako věcně i místně příslušný orgán ochrany přírody a krajiny ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1) a § 67 odst. 1) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ustanovení § 77a odst. 5 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), v souladu s ustanovením § 56 odst. 2 písm. b) a c) a na základě § 56 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny navrhuje vydání tohoto opatření obecné povahy:

I.

Povoluje se výjimka ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněného živočicha bobra evropského (Castor fiber), konkrétně ze zákazu ničit jeho sídla a rušit jej (§ 50 odst. 1 a 2 zákona o ochraně přírody a krajiny)

1. likvidací bobřích nor a odstraňováním bobřích hradů;
2. odstraňováním nebo zprůtočňováním bobřích hrází.

II.

Výjimka se povoluje

1. správcům vodních toků;
2. vlastníkům nebo správcům vodních děl uvedených v čl. III;
3. vlastníkům nebo správcům ostatních staveb uvedených v čl. V písm. b)

(dále jen „oprávněné osoby“) v zájmu prevence závažných majetkových škod, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu; zejména v případech, kdy bobří sídla ohrožují bezpečnost a stabilitu staveb infrastruktury, znemožňují plynulý odtok vody při povodni nebo významně omezují hospodářské využití okolních pozemků tak, že je nelze využívat v souladu s druhem pozemku a jeho způsobem využití.

III.

Výjimku lze uplatňovat na území, na němž Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, kromě zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem a kromě evropsky významných lokalit, kde je bobr evropský předmětem ochrany, a to na

1. umělých kanálech a upravených vodních tocích mimo přirozené koryto;
2. rybnících a umělých vodních nádržích;
3. ochranných hrázích;
4. zařízeních zajišťujících u vodních děl uvedených pod písm. b) a c) ochrannou nebo doplňkovou funkci (drenážní systémy, odvodnění, těsnící prvky apod.)

IV.

Výjimku lze uplatňovat ode dne nabytí účinnosti tohoto opatření každoročně v období od 15. března do 15. dubna a od 1. srpna do 31. října.

V.

V případě bezprostředního ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či jiného převažujícího veřejného zájmu nebo v případě bezprostřední hrozby vzniku závažné škody na majetku

1. neplatí časové omezení podle čl. IV;
2. lze výjimku uplatňovat i na stavbách, které nespadají pod vymezení uvedené v čl. III.

VI.

Výjimku lze uplatňovat za těchto podmínek:

1. Bobří hrady mohou být odstraněny pouze v případě, že takový zásah bude nevyhnutelný v souvislosti s likvidací bobřích nor.
2. Oprávněná osoba, která hodlá provést zásah povolený touto výjimkou, to oznámí nejméně 15 dnů předem Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí. Tato povinnost neplatí v případě zásahů provedených podle čl. V.
3. Oznámení podle bodu 2 musí obsahovat
1. datum zásahu;
2. důvod zásahu;
3. přesnou lokalizaci místa zásahu s uvedením katastrálního území a se situačním zákresem do katastrální mapy;
4. popis prováděných opatření;
5. fotodokumentaci místa zásahu před provedením zásahu.
4. Oprávněná osoba zašle Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, oznámení o provedeném zásahu, a to do 15 dnů od jeho ukončení. Oznámení musí obsahovat sdělení, zda byl zásah proveden způsobem popsaným v oznámení dle bodu 2, případně v čem se od předpokládaného průběhu lišil. V případě zásahů podle čl. V musí oznámení obsahovat náležitosti dle bodu 3.

VII.

Pokud byly zásahy definované v čl. I povoleny dosud platným rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje vydaným před účinností tohoto opatření, začínají podmínky stanovené tímto opatřením platit prvním dnem po skončení platnosti příslušného rozhodnutí.

Odůvodnění návrhu

V průběhu posledních 20 let bylo na území jižní Moravy zaznamenáno plošné šíření bobra evropského, který je zvláště chráněným živočichem zařazeným v kategorii silně ohrožených druhů. V současné době bobr osídluje řeky i malé vodní toky, odvodňovací či závlahové kanály i rybníky a vodní nádrže. Tyto vodní plochy se často nacházejí v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, komplexech hospodářsky využívaného lesa nebo v blízkosti lidských sídel či technických zařízení. Na takových lokalitách pak dochází k nejčastějším střetům mezi zájmy vlastníků či uživatelů dotčených nemovitostí a zákonnou ochranou bobra.

Správní praxe posledních několika let zaznamenala řadu žádostí o náhradu škod způsobených bobrem evropským, které lze rozdělit na škody způsobené přímou konzumací
zemědělských plodin, škody způsobené na trvalých porostech (kácením a poškozováním dřevin) a škody na nesklizených zemědělských plodinách, kdy v důsledku stavby hrází na kanálech nebo menších vodních tocích dochází k podmáčení sousedních pozemků. V posledně jmenovaném případě může docházet i k tomu, že zemědělský pozemek je nevyužitelný, pak má poškozený nárok na náhradu újmy za ztížení zemědělského hospodaření (§ 58 zákona o ochraně přírody a krajiny). Vedle toho však přibývá případů, kdy činností bobra vznikají škody, které podle současně platné legislativy nelze hradit, často jsou to však závažné škody na majetku nebo jde o přímé ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti či jiného veřejného zájmu. Riziko vzniku těchto škod je spojeno jednak se stavbou bobřích hrází a hradů, jednak s budováním nor, zejména v hrázích
rybníků či umělých vodních nádrží, případně též ochranných hrází vodních toků. Škody nebo bezpečnostní rizika mohou vznikat rovněž na přilehlých stavbách (např. dopravní infrastruktura, inženýrské sítě). V souvislosti s výše uvedeným vývojem se množí počet žádostí o výjimku z ochranných podmínek bobra evropského. Za účelem snížení administrativní zátěže dalších potenciálních žadatelů a také s ohledem na to, že individuální správní řízení neumožňují reagovat dostatečně rychle v případě potřeby okamžitého zásahu, využil Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „krajský úřad“) pravomoci, kterou mu svěřila novela zákona o ochraně přírody a krajiny účinná od 1. 12. 2009, a rozhodl se výjimku povolit pro blíže nespecifikovaný okruh osob opatřením obecné povahy.

V souladu s ustanovením § 172 odst. 1 správního řádu byl tento návrh projednán s dotčeným orgánem, kterým je podle ustanovení § 104 odst. 9 a § 107 odst. 2 vodního zákona
krajský úřad jako úřad vodoprávní. Dotčený orgán neměl z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem k návrhu žádné připomínky. Návrh opatření se v souladu s citovaným ustanovením správního řádu zveřejňuje vyvěšením na úřední desce krajského úřadu a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně jej krajský úřad rozesílá všem obcím, jejichž správních obvodů se navrhované opatření týká (vzhledem k územnímu vymezení tohoto opatření se jedná o všechny obce na území Jihomoravského kraje). Tyto obce v souladu s citovaným ustanovením návrh rovněž zveřejní na úředních deskách svých úřadů, a to nejméně po dobu 15 dnů. Veřejné projednání návrhu se nekoná.

Každý, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být navrhovaným opatřením obecné povahy přímo dotčeny, může u krajského úřadu uplatnit písemné připomínky. Ty budou
podkladem pro vydávané opatření obecné povahy a krajský úřad se s nimi vypořádá v odůvodnění opatření (§ 172 odst. 4 správního řádu). Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva k nemovitostem mohou být navrhovaným opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou u krajského úřadu proti tomuto návrhu ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění podat písemné odůvodněné námitky. Zmeškání tohoto úkonu nelze prominout. O případných námitkách krajský úřad rozhodne, přičemž toto rozhodnutí bude součástí odůvodnění opatření obecné povahy (§ 172 odst. 5 správního řádu).

Po vypořádání případných připomínek a námitek zveřejní krajský úřad opatření obecné povahy stejnou formou jako návrh. V souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu nabude opatření účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce krajského úřadu.

Odůvodnění navrhovaného opatření

Prokázání převahy veřejného zájmu, v jehož prospěch je výjimka povolena, a jeho charakteristika

Při prokazování převahy veřejného zájmu nad zákonnou ochranou bobra srovnával krajský  úřad škody a rizika způsobené činností bobra s mírou škodlivého dopadu povolených činností na jeho populaci (příp. jiné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny). Přitom byl od počátku veden myšlenkou vytvořit podmínky pro prevenci či odstranění pouze závažných škod. Tyto mohou být zapříčiněny budováním nor v hrázích rybníků a umělých vodních nádrží nebo hrází kolem vodních toků, ale také jiných staveb, jejichž funkčnost mohou nory ohrozit, a dále škody způsobené zvýšením hladiny ve vodních tocích a kanálech stavbou bobřích hrází.

Pokud jde o bobří nory v hrázích vodních děl či v ochranných hrázích vodních toků, riziko spočívá v narušení stability hráze s hrozbou následného protržení. Rozsah hrozící škody může v případě protržení hráze rybníka či umělé vodní nádrže zahrnovat vedle přímých nákladů na sanaci poškozené hráze také škodu na rybí obsádce a škody na nemovitostech pod protrženou hrází. V mezních případech může mít toto poškození charakter veřejného ohrožení, což se týká zejména velkých vodních nádrží nebo ohrázovaných vodních toků, kde hráze slouží k převedení extrémních průtoků. Obdobná situace může nastat také tam, kde bobří nory ovlivňují statiku staveb zejména dopravní infrastruktury (krajský úřad se v praxi setkal např. s bobří norou vyhrabanou v železničním náspu, která mohla způsobit propad kolejí). Proti takto vymezenému veřejnému zájmu stojí škodlivý zásah do přirozeného vývoje bobra, spočívající v sanaci poškozeného místa, tedy likvidaci bobří nory. Likvidací nory krajský úřad rozumí zásahy, které
vedou k obnovení funkčnosti norou poškozené stavby, zejména zasypání nory, zhutnění nasypané zeminy, vybagrování apod., případně kombinace těchto opatření s dalšími technickými prvky, např. stabilizací tělesa hráze ocelovými štěty, lomovým kamenem nebo vložením pletiva pod povrch terénu. Z důvodu ochrany druhu i z důvodů etických bylo přitom stanoveno období, kdy lze zásah provést tak, aby nebyla postižena rodina s malými mláďaty a přezimující jedinci. Pouze v případě bezprostředního ohrožení veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, jiného veřejného zájmu či bezprostřední hrozby vzniku závažné škody na majetku lze zásah provést ihned. Za takový případ lze považovat porušení hráze vodní nádrže, kde bezprostředně hrozí její protržení, porušení ochranné hráze vodního toku v případě hrozící povodně apod. Takovéto případy by ovšem za
předpokladu řádné správy majetku měly být zcela výjimečné. Na druhé straně vzal krajský úřad v úvahu početnost populace bobra na jižní Moravě, čítající v současnosti stovky jedinců, její narůstající trend a adaptabilitu bobra na život v různých typech prostředí včetně kulturní krajiny. Vodní díla a regulované části vodních toků, kde výjimka platí, zaujímají pouze malou část z celkového množství biotopů, které tento druh na území Jihomoravského kraje osídluje. Předpokládaná četnost likvidace nor podle tohoto opatření proto může postihnout jen malé procento populace, zároveň jen určitá část těchto zásahů bude znamenat přímé ohrožení bobrů, protože většina bude prováděna v době, kdy se postižení jedinci budou moci přesunout. Toto riziko lze dále snížit pravidelnými kontrolami potenciálně ohrožených vodních děl a včasnými preventivními zásahy. Krajský úřad má proto za prokázané, že likvidace bobřích nor za podmínek stanovených tímto opatřením zcela naplňuje podmínku převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody.

Druhým typem povoleného zásahu je odstranění bobřích hrází. V tomto případě se rozsah škod odvíjí od typu vodního toku, především jeho spádu, na němž závisí délka vzdutí vody, konfiguraci terénu, způsobu využití dotčených pozemků či nemovitostí a také na tom, zda se jedná o tok ohrázovaný. Ze současné praxe vyplývá, že nejčastěji dochází k omezení (někdy i znemožnění) zemědělského či lesnického hospodaření převážně kvůli následnému zvýšení hladiny podzemní vody v sousedství přehrazeného toku. Pokud je vzniklá škoda svým rozsahem závažná, lze bobří hráz v souladu s podmínkami tohoto opatření obecné povahy odstranit. Dále jsou známy případy, kdy vzdutí způsobené bobří hrází dosahuje až do zastavěné části obce, kde může ohrozit i stavby, technická zařízení či prvky infrastruktury a jejich funkčnost. Toto riziko se týká zejména čistíren odpadních vod nebo veřejné kanalizace, kde nadržení vody v místě vyústění může zásadně ovlivnit funkci těchto zařízení. Zvýšení vodní hladiny v toku může dále ztížit nebo znemožnit jeho
pravidelnou údržbu, která je důležitá pro zachování jeho průtočnosti. Významnou překážkou v toku je koneckonců i bobří hráz samotná – může zhoršit průtokové poměry v případě povodní a obdobně může výrazně omezit funkci umělých kanálů. Pokud by v důsledku těchto okolností bylo ohroženo veřejné zdraví, veřejná bezpečnost nebo by mohla vzniknout závažná majetková škoda, může oprávněná osoba v souladu s podmínkami tohoto opatření obecné povahy bobří hráz odstranit. Takto popsaný veřejný zájem je konfrontován se zásahem, který lze na lokální úrovni kvalifikovat jako škodlivý ve vztahu k přirozenému vývoji bobra. Podobně jako v případě bobřích nor (viz výše) lze však předpokládat, že počet skutečně realizovaných zásahů bude nízký a může tedy postihnout jen malé procento populace bobra evropského, zároveň nepředstavuje přímé ohrožení konkrétních jedinců.

Vzhledem k charakteru zásahů povolených tímto opatřením nebudou tyto zásahy v naprosté většině případů představovat činnost, která by mohla poškodit nebo zničit významný krajinný prvek (vodní tok či rybník) nebo ohrozit jeho ekologicko-stabilizační funkci. Pokud jde o jiné zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny, nejsou ze správní praxe zdejšího správního orgánu známy žádné, které by v souvislosti s realizací tohoto opatření obecné povahy mohly být dotčeny.

Ze shora uvedeného vyplývá, že veřejný zájem, v jehož prospěch je tato výjimka povolena, zahrnuje především aktivity směřující k prevenci závažných škod podle § 56 odst. 2 písm. b) a v zájmu veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů veřejného zájmu podle § 56 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny.

Neexistence jiného uspokojivého řešení

Pro obnovení průtočnosti toku a snížení vodní hladiny nad bobří hrází existuje k odstranění bobří hráze pouze varianta spočívající v drenáži hráze, která je šetrnější k bobrům, při správném provedení však nedovoluje pokles hladiny na původní úroveň a nezajišťuje průtočnost koryta v případě zvýšených průtoků. Toto řešení je proto využitelné pouze ve specifických případech. Poškození hrází vodních děl bobřími norami je spojeno se snížením stability a tím i ohrožením funkčnosti vodního díla a v řadě případů i s rizikem určité míry veřejného ohrožení. V tomto případě nelze sjednat nápravu jiným způsobem než uvedením poškozeného díla do původního stavu, tedy sanací poškozeného místa.

Obecně lze říci, že nežádoucí činnost bobra mění technické parametry vodních toků či vodních děl a je-li to v zájmu předcházení závažným škodám či prevenci jakéhokoli druhu
veřejného ohrožení, lze dosáhnout uspokojivého výsledku zase jen technickým zásahem uvádějícím předmětný tok či dílo do původního stavu. V této souvislosti krajský úřad zohlednil zákonnou ochranu bobra i ochranu jeho biotopu a povolil uvedené zásahy pouze na vodních dílech, upravených vodních tocích a umělých kanálech, v případech akutního ohrožení pak rovněž na ostatních stavbách. Pokud jde o omezení na regulované vodní toky, vychází krajský úřad z úvahy, že na vodních tocích v neregulovaném korytě, na tocích revitalizovaných (obě tyto kategorie spadají pod zákonné vymezení „přirozeného koryta“ v ustanovení § 44 odst. 2 vodního zákona) nebo např. na slepých ramenech řek bobří sídla zpravidla nepůsobí vážnější škody ani neohrožují veřejný zájem v takové intenzitě, jak k tomu dochází u toků regulovaných. Pokud by přesto takový případ nastal, bude nutno jej řešit (podobně jako u ostatních situací, na něž toto opatření nedopadá) individuálním rozhodnutím o výjimce.

Udržení populace bobra evropského v příznivém stavu

Při vymezení rozsahu činností stanovených tímto opatřením krajský úřad s ohledem na závazky vyplývající ze směrnice o stanovištích předem vyloučil jakoukoli možnost přímé regulace početních stavů bobra, tedy jeho odchyt nebo usmrcování. Krajský úřad zastává názor, že výjimku pro usmrcování bobrů lze udělit pouze individuálně v odůvodněných případech, avšak v rámci opatření obecné povahy, které platí na území celého kraje, by jeho účinek daleko přesáhl rámec ochrany bobra tak, jak je zamýšlena a stanovena platnou legislativou, nehledě k tomu, že stanovení omezujících podmínek se v tomto ohledu jeví jako značně problematické. Zásahy povolené tímto opatřením je pochopitelně nutno provádět tak, aby bobři nebyli, a to ani neúmyslně, usmrcováni nebo zraňováni (například zasypáním živých jedinců uvnitř nory při její likvidaci).

S uvedeným pojetím koresponduje i omezení použitelnosti výjimky na ta období v roce, která jsou pro bobry nejméně citlivá, s vyloučením doby zimování a rozmnožování, přičemž porušení tohoto pravidla se připouští pouze ve specifických případech, jakými jsou naléhavé ohrožení veřejného zájmu či bezprostředně hrozící škoda. Za bezprostřední se přitom považuje taková hrozba, jejíž následky by zjevně nastaly dříve než za 15 dnů (a tedy dříve, než by bylo možno provedení zásahu ve stanovené lhůtě oznámit krajskému úřadu v souladu s článkem VI., bodem 2. výrokové části opatření). Krajský úřad se v tomto ohledu řídil snahou minimalizovat přímé usmrcování bobrů, nevylučuje však, že povolené zásahy ovlivní hustotu osídlení lokality bobry nebo je přinutí k přesídlení. Podmínky vydávaného opatření obecné povahy (zejména časové a územní omezení, viz níže) jsou nicméně stanoveny tak, aby postižení populace bobrů v Jihomoravském kraji bylo sníženo na nejmenší možnou míru a aby byla zároveň zachována i nezbytná míra jejich ochrany.

Rozsah činností, které jsou předmětem tohoto opatření, byl stanoven tak, aby povolené zásahy přinesly co největší efekt při současné minimalizaci úrovně škodlivého dopadu na populaci bobra. Na základě dosavadních zkušeností ze správní praxe byly vymezeny situace, k nimž nejčastěji dochází, a typy zásahů, kterými lze efektivně dosáhnout nápravy. Výčet povolených zásahů proto nepokrývá situace, kterým lze předejít účinnou prevencí nebo které se naopak neobejdou bez invazivních zásahů spojených s odchytem nebo usmrcováním bobra.

Do okruhu osob, které budou moci výjimku uplatňovat, zahrnul krajský úřad pouze osoby, které vlastní dotčená vodní díla či stavby nebo je spravují, případně jsou pověřeny správou dotčených vodních toků. Tyto osoby mají totiž právo (a odpovídající povinnost) provádět jejich údržbu, opravy a zásahy směřující k udržování jejich řádného stavu a funkčnosti.

Výjimka je udělována pro tu část území Jihomoravského kraje, na němž krajský úřad vykonává státní správu jako orgán ochrany přírody ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde tedy o celé území kraje kromě velkoplošných a uvnitř nich ležících maloplošných zvláště chráněných území, popř. maloplošných zvláště chráněných území padajících do kategorie národních (zde jsou příslušné správy chráněných krajinných oblastí), a kromě vojenských újezdů, kde výkon státní správy přísluší újezdním úřadům. Z území, pro které je výjimka udělována, byla vyjmuta maloplošná zvláště chráněná území, na nichž krajský úřad vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny, včetně ochranných pásem těchto území. Výjimka povolená tímto opatřením rovněž neplatí v evropsky významných lokalitách, v nichž je bobr evropský předmětem ochrany (na území Jihomoravského kraje jde o EVL CZ0624068 Strážnická Morava, CZ0624099 Niva Dyje a CZ0624119 Soutok-Podluží). Krajský úřad přitom vychází z úvahy, že ve zvláště chráněných územích a evropsky významných lokalitách by měly být zájmy ochrany přírody, resp. konkrétního druhu, chráněny přísněji, a to i s ohledem na povinnost udržet populaci bobra evropského v příznivém stavu z hlediska ochrany. V uvedených lokalitách je tak zajištěno zachování dostatečně početné populace bobra a případné individuální žádosti o výjimku (které zde nejsou vyloučeny) může krajský úřad posuzovat vždy s ohledem na specifické podmínky konkrétní lokality, a to včetně početnosti a stability místní populace.

Vzhledem k charakteru opatření obecné povahy, které stojí na pomezí individuálního rozhodnutí a obecně závazného právního předpisu, krajský úřad ponechává účinnost tohoto opatření bez časového omezení (na rozdíl od individuálních výjimek, které se zpravidla vydávají na dobu určitou). Krajský úřad hodlá uplatňování výjimky od počátku účinnosti opatření vyhodnocovat, a pakliže by se okolnosti významné pro povolení výjimky podstatně změnily, přistoupí ke změně či případnému zrušení tohoto opatření. Jedním z prostředků kontroly uplatňování výjimky a její efektivity je evidence provedených zásahů. Podmínkou uplatňování výjimky je proto rovněž povinnost krajskému úřadu oznámit zamýšlený zásah (s náležitostmi vyjmenovanými v článku VI. výrokové části opatření) a po jeho provedení krajský úřad informovat, zda byl zásah proveden v souladu s popisem v oznámení nebo (například z důvodu nepředvídaných komplikací) proběhl jinak. U zásahů v případech akutního ohrožení, které lze provádět po celý rok a nebylo by možné je včas oznámit předem, jsou u následného oznámení požadovány náležitosti, které by jinak mělo oznámení předběžné. Takto získané informace budou sloužit zejména k
vyhodnocení reakce bobrů na provedené zásahy, tedy jejich setrvání na lokalitě, obnovy hráze či nory a jejich novou lokalizaci. Současně budou podkladem pro zprávu Evropské komisi o uplatňování výjimek ze zákazů u evropsky významných druhů, kterou orgány ochrany přírody zpracovávají na základě směrnice o stanovištích.

Pokud jde o návaznost tohoto opatření na výjimky udělené před jeho účinností v konkrétních případech, na které by toto opatření dopadalo, platí, že oprávněné osoby, jimž byly výjimky takto povoleny, se řídí podmínkami stanovenými v příslušných rozhodnutích až do doby, kdy podle těchto rozhodnutí skončí platnost udělených výjimek. Poté budou pro oprávněné osoby (žadatele v předchozích správních řízeních), které hodlají výjimku uplatňovat i nadále, platit stejně jako pro ostatní subjekty podmínky stanovené tímto opatřením. Důvodem je zejména to, aby se podmínky stanovené v předchozích rozhodnutích neměnily v průběhu jejich platnosti a nebylo tak zasaženo do nabytých práv oprávněných osob.

Pro ostatní případy výjimek ze zákazů u bobra evropského, na které se toto opatření obecné povahy nevztahuje, budou i nadále vydávána samostatná rozhodnutí na základě žádosti.